Aby vaše děti o prázdninách zbytečně nepřibraly
11.08.2015 | 6804x Shlédnutí | Strava, Děti
Léto si představujeme jako období, kdy děti od rána do večera běhají venku, vydají spoustu energie, a tak mohou jíst třeba vydatná babiččina jídla, aniž by přibraly. Jenže to už dávno neplatí – léto je co do dětské váhy poměrně rizikové období. Na co si dát největší pozor?
Proč vadí smažený sýr na výletě
Letní stravování je plné nástrah, které jsou během školního roku jen příležitostné. Zmrzlinou počínaje přes různé pamlsky od babiček až po smažená jídla na koupalištích nebo rodinných výletech. A nejen to. Během školního roku děti mívají jakž takž vyvážený oběd ve školní jídelně, během prázdnin ho ani mít nemusí. „Nemám tolik dovolené jako moje děti prázdnin. Beru je někam na dva týdny, bývalý manžel si je bere na týden, dva týdny jsou na táboře, zbytek léta jsou doma a k obědu jim kupuju nějaké hotovky, které si ohřejí. Samozřejmě milují pizzu,“ přiznává pražská samoživitelka Klára s tím, že je zároveň raději, když jsou děti doma a moc se netoulají.
Problémem není jen energetická hodnota těchto pokrmů, ale i jejich složení. Odborníci mluví o prázdných kaloriích, tedy energii, která tělu nepřináší vůbec nic výživově hodnotného.
Pro představu – porce smaženého sýra s hranolky a tatarkou má přes 4000 kilojoulů. Je to více než dvojnásobek doporučené hodnoty oběda pro dospělého. Dítě ve vývinu v době puberty má velkou energetickou spotřebu, ale tohle jídlo neprospěje ani jemu. Je v něm mnoho tuku a málo vlákniny. Pokud celá rodina tráví léto venku přechody hor a desítkami kilometrů v sedlech kol, nemusí takový prohřešek vadit, ale vyrazí-li na výlet jednou za dva týdny a po dvou hodinách pomalé chůze si dá takový oběd, je to špatně. Populární tatranka, symbol svačiny do batůžku na výlet. Jedna má přes 1000 kilojoulů. Do hodiny po ní bude mít dítě kvůli obsahu cukru zase hlad. Kdyby si dalo krajíc chleba s trochou másla a šunkou, přijme energie skoro stejně, ale zasytí ho to na podstatně delší dobu.
Více než třetina dětí bojuje s počínající obezitou
Nejde přitom jen o plané obavy, protože měření mezi několika tisíci pražských školáků v rámci projektu Prevence a včasný záchyt dětské obezity ukázalo, že 32 procent dívek na prvním i druhém stupni základních škol, 34 procent chlapců na prvním stupni a 38 procent na druhém stupni trpí nadváhou, nebo dokonce obezitou. Proč tomu tak je? „Jednou ze základních příčin dětské obezity je obrovský pokles jejich každodenní pohybové aktivity. Nejmarkantnější je rozdíl u dětí na prvním a druhém stupni základních škol. Po přechodu na druhý stupeň klesá počet pravidelně sportujících dětí o 60 procent. V osmých a devátých ročnících až o 80 procent. Tento fakt se jasně projevuje i na skladbě těla, protože nejhorší výsledky, tedy nejvyšší podíl pasivní hmoty (tukové tkáně) měly děti z nejvyšších ročníků základních škol, a to zejména chlapci,“ vysvětluje odborník na výživu RNDr. Pavel Suchánek z Poradenského centra Výživa dětí, který se rovněž zapojil do projektu zaměřeného na prevenci dětské obezity. Podobné výsledky vyplývají také ze statistik NUTRIADAPT. Zatímco v roce 2012 přišlo do poraden 120 dětí nebo dospívajících, o rok později to bylo již 201, což je nárůst o 67,5 %, a v roce 2014 dokonce 363, což je zvýšení o více než 80 %. Od roku 2012 tak došlo k trojnásobnému počtu a celých 66 % tvoří dospívající ve věku 15–18 let.
Podle odborníků se tak přibývání na váze týká nejen školního roku, ale samozřejmě i prázdnin, přičemž nejlépe proti tomu zabírají dvě věci – pravidelný pohyb a současně odlehčení dětského jídelníčku.
