Hubnout chceme nejvíce na začátku roku. Proč nám to dlouho nevydrží?

05.01.2018 | 12731x Shlédnutí | Andrea Vašáková | Zdraví, Hubnutí, Strava, Čtení na víkend

Největší motivace zhubnout se nás drží zkraje nového roku. Končí totiž období neúspěchů a začíná nové. Výzvy a předsevzetí se zdají být zase o něco dosažitelnější a přesvědčení o jejich uskutečnění je mnohem pevnější. A díky problémům s dopnutím kalhot, které se přes svátky záhadným způsobem srazily, i potřebnější. Proč ale držíme diety jen pár týdnů a proč už po prvních třech nebo čtyřech cvičeních končí permanentka do fitka v koši?

Na to, proč nadšení související s novoročním předsevzetím postupem času opadá a vize efektivního hubnutí se ztrácí v nedohlednu, jsme se zeptali naší odbornice na výživu Mgr. Terezy Pešoutové.

Tereza působila 2 roky jako výživová specialistka v poradně NUTRIADAPT v Kolíně. Během této doby pomohla svým klientům shodit přes 1400 kilogramů. Většině z nich se zhubnout, a váhu si následně udržet, podařilo. Byli mezi nimi ale také ti, kteří svůj boj s nadváhou či obezitou vzdali.

 

S hubnutím na Nový rok to má spousta lidí tak, že přece nevadí, když se přes svátky nebudou nijak omezovat. Protože 1. ledna stejně začínají držet dietu a cvičit. Není to ale tak trochu “střet zájmů” a nebylo by lepší začít jíst střídmě už během svátků, aby byl pak přechod na zdravější stravu přirozenější a změna nebyla tak dramatická?

Samozřejmě by bylo lepší začít už před těmi Vánoci, nicméně si myslím, že největší problém je v tom, že lidé mají svoje tradice a zvyky, které roky dodržují. A ty tradice, které máme zakořeněné v Čechách, jsou přes svátky a na Silvestra hlavně o tom holdování jídlu a pití. Pro ty, kteří by chtěli začít s hubnutím před začátkem roku, by to tedy během svátků znamenalo vystoupit z té své komfortní zóny. Bohužel by z ní nevystupovali jenom oni, ale musela by se tím pádem zapojit i rodina. A to si myslím, že je ten nejzávažnější důvod, proč lidé všeobecně oddalují hubnutí a změnu ve stravování až na období po Novém roce.

Bylo i během Tvé praxe běžné, že začátkem roku byl u klientů zájem o hubnutí a zdravý životní styl vyšší než během roku?

Ono to vlastně probíhalo v takových vlnách. První vlna byla v lednu, to byli právě ti, kteří si dali to předsevzetí. Další přišli v únoru a březnu, těm jsem říkala "letní lidé", kterým šlo nejvíce o to, aby zhubli do plavek nebo na svatbu. No a třetí vlna přišla po letních prázdninách, když se lidé vrátili z dovolených a chtěli shodit to, co během volna nabrali. Ale je pravda, že nejvíc těch, kteří chtěli zhubnout, přišlo opravdu právě v tom lednu.

Jaká byla pak u těchto lidí reálná úspěšnost? Kolik z nich cíle zhubnout a změnit dosavadní životní styl skutečně dosáhlo?

Já si myslím, že to bylo tak padesát na padesát. Spíš záleželo na tom, proč ti klienti přišli. Jestli to bylo jen proto, že je "vyhecovalo" to, že je nový rok, tak to většinou nestačilo. Ale pokud tam byla nějaká hlubší motivace, tak to samozřejmě už šlo. Důležitější bylo tedy to, proč ten daný člověk reálně přišel.

Lidé často nechávají hubnutí až na začátek nového roku, protože by přes svátky museli opustit tradice, na které jsou roky zvyklí, a vystoupit tak ze své komfortní zóny.

Byla spolupráce s klienty, kteří za Tebou přišli po Novém roce s tím, že chtějí zhubnout, těžší než s těmi ostatními? Nebo byla naopak jednodušší?

Na začátku to bylo vždycky jednodušší, protože ti lidé byli odhodlaní něco se sebou udělat. Ale zároveň bylo zjevné, že nejsou zas až tolik motivovaní, ale byli spíše jen vyhecovaní. A to vyhecování dokáže strašně rychle vymizet. A když tam opravdu chyběla ta vnitřní motivace, tak to pro ně bylo během trvání programu mnohem těžší. Potřebovali více podpory, chtěli, abych jim ještě pomáhala tu motivaci hledat, nebo se stávalo i to, že vlastně ani nebyli schopni zjistit, proč vlastně přišli. A v tomto případě pak ta snaha něco změnit nebyla úplně udržitelná.

Dá se tomu nějak zabránit tomu, abychom svá předsevzetí týkající se zlepšení kondice neporušovali? Dá se vůle změnit svůj život k lepšímu nějak posílit?

Myslím si, že určitě ano. V první řadě je to o tom, že když ten člověk přijde, musí hlavně věřit sám v sebe. Nikoliv v to, že je nový rok, a také se nesmí bát případného selhání. Protože se jedná většinou o lidi, kteří k nám nepřišli poprvé. Jsou to takzvaní "dietáři", kteří už nějaké diety zkoušeli. Ale protože nebyli úspěšní, tak přijdou k nám a hledají u nás důvod, proč zhubnout. Podle mě je to jenom o tom si trochu věřit a zároveň s tím vyhledat nějakého kouče, který je v tom úsilí něco změnit schopen pomoci.

Člověk se z vlastního rozhodnutí nemění, člověk ke změnám dospívá, píše v jednom ze svých článků Jan Majer, šéfredaktor webu Psychologie.cz. Myslíš si, že by se tohle dalo aplikovat i na fakt, že hubnutí a změnu životního stylu začne hodně lidí brát opravdu vážně, až když jim hrozí zdravotní problémy, a dospějí k tomu, že proto, aby si zdraví zachovali, musí ve svém životě skutečně něco změnit?

Podle mého to bohužel pravda je. Já se řídím se mottem “Čím větší je pád, tím větší je posun dopředu”. A v tomto případě to platí dvojnásob. Je to pořád o tom, že když klient přijde, tak tou hlavní motivací zhubnout bohužel bývá většinou vzhled, ne zdraví. A radikálně se o změnu životního stylu začnou zajímat, až když dojde k nějakým závažným zdravotním problémům, např. zvýšený cholesterol, diabetes nebo bolesti kloubů.

Co si obecně myslíš o novoročních předsevzetích spojených s hubnutím a zlepšením stravovacích návyků? Není jednodušší, než čekat se změnou až do konce roku, prostě začít, bez ohledu na to, jaký den je v kalendáři?

Rozhodně je. Já sama jsem před lety začala se změnou svého životního stylu 23. prosince. A udělala jsem to tak schválně, protože jsem nechtěla začít alibisticky až 1. ledna. Proto si myslím, že kdo chce ve svém životě udělat nějakou změnu, tak musí být prostě odhodlaný a musí s ní začít okamžitě. Ne čekat na den, který bude vhodný.

“Čím větší je pád, tím větší je posun dopředu”, tohle motto platí v případě změny životního stylu a hubnutí dvojnásob. Spousta lidí k tomu přistoupí zodpovědně bohužel až v momentě, kdy nastanou závažné zdravotní problémy.

Co bys poradila těm, kteří to myslí s předsevzetím zhubnout a začít žít zdravě opravdu vážně, aby nesklouzli ke svým starým návykům?

Důležité je opravdu začít. A pak je také hodně důležité ignorovat všechny "pochybovače" kolem a věřit sami v sebe. Protože máme vždycky možnost vybrat si cestu, vždycky máme dvě možnosti. A ti lidé, kteří do NUTRIADAPT přijdou a chtějí nějakým způsobem poradit a ke změně nasměrovat, u nás většinou nejsou poprvé. Takže se dá čekat, že když přijdou s novoročním předsevzetím (které už předtím několikrát v řadě nedodrželi), bude jim to spousta škodolibých lidí kolem chtít zase vymluvit. Je proto důležité tyhle lidi ignorovat, ke změně se postavit čelem a opravdu s ní začít.