Intolerance laktózy vs. alergie: pozor, není to totéž
18.06.2015
„Mléko nepiju, mám na něj alergii.“ Kolikrát už jste podobnou větu od někoho dospělého slyšeli? Avšak pokud těmto lidem nedělá mléko dobře a je jim po něm špatně, příčinou bude daleko spíše intolerance mléka, přesněji laktózy – mléčného cukru.
Kde se bere alergie na mléko
Někteří kojenci trpí alergií na bílkoviny kravského mléka, zjednodušeně se pak mluví o alergii na mléko. Patří mezi potravinové alergie a prakticky vždycky z ní dítě během několika prvních let života vyroste – udává se, že kolem čtvrtého roku už jsou tyto případy dost vzácné a děti pak mohou pít běžné mléko i konzumovat mléčné výrobky bez omezení, protože už jim nijak neškodí. Jinak typickým projevem alergie na mléko je atopický ekzém, nikoli průjmy a bolest břicha, jak se rodiče často domnívají. Někdy se však průjmy k ekzému mohou přidat, stejně jako chronická rýma. Ochranou před touto alergií není ani plné kojení, pokud matka jí mléčné výrobky, mohou se alergeny předávat skrze její mléko. Vynechávat je preventivně však nemá cenu, protože sklony k této alergii se dědí a samotné setkání s alergeny ji neiniciuje. Naopak, pokud už dítě alergii na mléko má, má smysl, aby i kojící matka jedla dietně. Nemá přitom smysl, aby dítě dostávalo místo kravského mléka či umělého kojeneckého či batolecího mléka mléko ovčí nebo kozí, protože v něm obsažené bílkoviny jsou těm kravským hodně podobné. Řešením je hypoalergenní nebo hydrolyzované mléko z lékárny.
Odhaduje se, že kravské mléko nesnese každý desátý kojenec, ale mezi dospělými nedosahuje počet postižených ani půl procenta. Nicméně je třeba počítat s tím, že pokud trpělo dítě coby kojenec alergií na bílkoviny kravského mléka, může se u něj v pozdějším věku rozvinout jiná alergie, ať už v podobě atopického ekzému nebo alergie na pyly, roztoče či srst.
Laktózová intolerance se projevuje průjmem
Na rozdíl od alergie se laktózová intolerance nedědí, ale objevuje se v průběhu života – rozjet ji může třeba těžký virový průjem. Při takové nemoci totiž ve střevech klesne množství enzymu laktázy, který pomáhá trávit mléčný cukr neboli laktózu. V tom případě mléko začne kvasit v tlustém střevě a vše se projeví bolestmi břicha a průjmem.
Zatímco u dospělých je nejjednodušším řešením vynechání mléka, děti by ho kvůli svému růstu pít měly – pokud je například po silném virovém průjmu postihne intolerance, musí dostávat mléka bez laktózy, v jejich případě se většinou stav po několika týdnech zase upraví, protože se v jejich trávení zase vytvoří zdravá mikroflóra plná potřebných enzymů.
U dospělých se oproti tomu častěji laktózová intolerance vyvíjí postupně, buď také jako následek nějaké choroby, přísné diety, nebo proto, že na dlouhé roky přestali pít mléko i jíst mléčné výrobky. Intoleranci vykazuje každý desátý člověk, přičemž se intenzita potíží liší – někdo nesnese ani kapku mléka v jakékoli podobě, jiný si může dát třeba jogurt.
