Po padesátce hrozí infarkt ženám stejně jako mužům

O tom, zda člověk přežije srdeční infarkt a v jaké bude kondici, rozhodují dvě věci. Kvalita a rychlost následné péče. V nich patří naše země ke světové špičce. Ale ještě předtím musí nemocný nebo jeho okolí infarkt myokardu včas poznat a rychlou lékařskou pomoc zavolat.

Avšak tato včasná „domácí“ diagnostika infarktu patrně příliš nefunguje, přestože se úmrtnost na následky infarktu za v rámci OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Je to zhruba dvojnásobek počtu lidí, kteří v zemi umírají na následky mozkové mrtvice, která rovněž patří mezi kardiovaskulární choroby. V Německu každoročně na následky infarktu umírá něco málo přes sto lidí z každých sto tisíc obyvatel, v Polsku do 120 a v Japonsku ani ne 40. Velkou roli zde hraje také životní styl, který se u nás k lepšímu začal měnit později než ve výše zmíněných zemích.

Myslela jsem si, že je to žaludeční nevolnost

Bohužel, příznaky infarktu nejsou vždy snadno rozpoznatelné. Mnoho lidí si například myslí, že infarkt se projevuje prudkou bolestí na hrudníku nebo celkovým kolapsem. Jenže většinou vypadá jinak, což svými slovy dokládá i šedesátnice Marie z Kladna. Infarkt měla před dvěma lety a hodně ji ta zaskočilo – žila celkem zdravě, chodila na dlouhé výlety, nestresovala se, naopak si užívala důchodu i vnoučat. „Jednou mi na návštěvě u dcery začalo být špatně, měla jsem pocit, že na mě něco leze, přidal se žaludeční reflux,“ líčí žena, jejíž dcera se naštěstí nedala uchlácholit slovy, že to asi bude „nějaká chřipka“.

Ostatně, bylo to v létě, žádné virózy se moc nešířily a zhoršení zdravotního stavu přišlo náhle. Rychlá záchranná služba byla na místě. Zdravotníci naštěstí Mariin stav vyhodnotili správně a rychle ji odvezli na specializované pracoviště, kde jí zprůchodnili postiženou srdeční tepnu. Díky tomu a následné přesně zacílené péči si žena z této vážné zdravotní patálie neodnesla žádné následky. Pouze preventivně užívá vhodné léky. 

Když ženy přestanou chránit hormony

Nová australská studie teď navíc ukázala, že ženy často příznaky infarktu podceňují, protože si myslí, že jim tato smrtelně nebezpečná zdravotní komplikace nehrozí. Domnívají se totiž, že typickým pacientem je obézní muž, který se moc nehýbe, nezdravě jí a ještě k tomu kouří. Jenže ono je to složitější. Riziko hodně stoupá i u žen po přechodu, protože je přestávají chránit ženské pohlavní hormony, které jinak působí jako účinná prevence srdečního selhání.

Australská National Heart Foundation přišla s tím, že infarkt je vůbec nejčastější příčinou úmrtí tamních žen – mnohem častější než obávaná rakovina prsu – a že hlavním důvodem je fatální podceňování jeho příznaků. Je pravděpodobné, že podobně se budou chovat i ženy v jiných vyspělých zemích.

Nejčastějším příznakem infarktu je skutečně bolest na hrudi a u srdce. Jenže celých 40 procent postižených žen tyhle příznaky ve chvíli infarktu nemá. Mezi další příznaky patří potíže s dechem, kašel, oteklé nohy, nevolnost, žaludeční reflux, bolest zad či celková zchvácenost. Infarkt navíc vůbec nemusí přijít náhle, ale může se nenápadně rozvíjet zcela pomalu.
Další nečekaně ohroženou skupinou jsou naopak hodně pracující mladí muži, klidně kolem třicítky. V jejich případě bývá infarkt zejména důsledkem stresujícího životního stylu. A tady boříme další mýtus – infarkt nehrozí ani tak v důsledku nějakého náhlého šoku, riziko naopak zvyšují neustálý stres a vypětí.