Salátem ke zdraví

Kolik zeleniny máme sníst za den?

Podle rad odborníků je ideální denní přísun zeleniny v rozmezí 400–600 g. Nejedná se ovšem pouze o zeleninu v syrovém stavu. Počítají se sem také přílohy k hlavním jídlům nebo jejich tepelně upravené součásti. Tímto množstvím do těla dodáme potřebné množství vitaminů, minerálních látek a stopových prvků. Je zabezpečený také optimální příjem vlákniny, kterou potřebují střeva pro správnou funkci. Otázkou zůstává, jak do sebe toto velké množství dostat, abychom se cítili zasyceni, a jak zeleninu připravit a nakombinovat, abychom si na ní zároveň pochutnali.

Salát nejen jako hlavní jídlo

Ideální možností je dát si velký zeleninový salát k obědu nebo k večeři. Kdo není stavěný na tento typ hlavních jídel, je možné vyřešit to kompromisem a dát si menší množství zeleniny ke každému jídlu. V tomto případě je důležité si hlídat poměry živin, aby bylo jídlo nutričně vyvážené.

Jak by měl takový kaloricky a nutričně vyvážený oběd, jehož základ tvoří zelenina, vypadat? Základ salátu tvoří listová zelenina, dále přidáváme zeleninu jako např. rajčata, okurku nebo papriku. V ideálním případě by měly být zmíněné suroviny v bio kvalitě. Pokud nemáme vlastní zahrádku nebo známého zahrádkáře, můžeme navštívit v dnešní době velmi oblíbené farmářské trhy, kde je nabídka čerstvé zeleniny široká.

Důležité jsou i sacharidy a bílkoviny

Do vyváženého jídelníčku patří bílkoviny, které nejlépe přidáme ve formě vajíčka natvrdo, kuřecích kousků nebo krůtího masa. Dále jsou vhodné kousky ryb a polotučné sýry. Není potřeba obávat se ani sacharidů. V tomto případě je nejlepší volit ty komplexní, které zasytí na delší dobu, např. celozrnná rýže, celozrnný kuskus, na bílkovinu bohatá quinoa nebo celozrnný chléb.

Jestliže máme salát k obědu, dopřejme si více příloh, jestliže jej jíme k večeři, je možné zcela přílohy vynechat nebo si jich dát menší množství. Dále nesmíme zapomenout na zdravé tuky, do kterých patří semínka, oříšky, olivy a výborné, nutričně bohaté avokádo. Skvělým doplňkem je také olej, který je potřebný pro vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích. Můžeme použít za studena lisovaný olivový olej nebo méně známý lněný či sezamový olej. Zkušenější kulináři si mohou salát vylepšit domácím pestem, např. z bazalky nebo avokáda. Výsledný zdravý talíř si můžeme kromě semínek posypat i mořskou řasou nori nebo čerstvými bylinkami.

Salát v létě i v zimě

Při konzumaci salátu zohledňujeme i roční období. Zatímco na jaře a v létě upřednostňujeme na talíři syrovou zeleninu, na podzim a v zimě potřebuje tělo naopak spíše zahřát. Pro chladnější roční období tedy volíme salát jako kombinaci tepelně upravené zeleniny a dalších vařených surovin, kterými může být cizrna, fazole nebo pohanka. Vhodnými způsoby úpravy zeleniny, při kterých nedochází k velkému úbytku vitaminů, patří dušení, vaření na páře nebo lehké restování se zahřívacím kořením. Tím může být zázvor, chilli nebo kurkuma.

Jestliže za celý den nestíháme sníst předepsané množství zeleniny, doporučenou dávku vitaminů, minerálních látek a stopových prvků můžeme našemu tělu dodat také prostřednictvím doplňku stravy BELLY CARE. Tento komplexní produkt obsahující byliny, zelené složky a vysoký podíl vlákniny také spolehlivě zasytí a zažene chuť na sladké či jiné nevhodné potraviny.