Lze alergiím předcházet pomocí stravy?

26.03.2015 | 11531x Shlédnutí | Ondřej Nývlt | Zdraví

Alergie a intolerance se v poslední době zmiňují velice často. Neustále kolem sebe slyšíme, že někdo má sennou rýmu, jiný atopický ekzém, další astma, někteří nemohou ořechy, jiní zase mořské plody. Příznaky se pohybují od těch málo závažných a spíše obtěžujících než nebezpečných až po velice závažné šokové stavy.

NUTRIADAPT Lze alergiím předcházet pomocí stravy? DÍTĚ V KUCHYNI

 

Existuje dokonce studie, která mapuje naši planetu Zemi z hlediska výskytu infekcí ve srovnání s tzv. civilizačními problémy typu alergie a autoimunitní postižení. Velice zajímavý je závěr studie: zjistilo se, že tam, kde na mapě světa vidíme v noci tmavá, neosvětlená místa (méně „civilizované“ oblasti), převládají infekce, naopak tam, kde jsou miliony světel rozsvícených měst, převládají astma, diabetes či roztroušená skleróza, čili nemoci, u kterých hrají velkou roli autoimunitní procesy.

 

Předcházení alergiím začíná již v těhotenství

Strava těhotné nebo kojící matky však prakticky vždy obsahuje řadu látek, které přecházejí přes placentu těhotné ženy do krve dítěte nebo mléčnou žlázou do mateřského mléka a imunitní systém plodu či kojence je vnímá. V té chvíli však ještě není dostatečně rozvinutý, aby mohl spustit nepříznivou imunitní reakci, navíc je chráněn protilátkami od matky. Dochází však k velmi důležitému prvotnímu „mapování“, s čím se bude malý človíček ve svém životě setkávat.

Je proto vhodné a žádoucí, aby těhotné a kojící ženy konzumovaly pestrou stravu z potravin, které jsou v daném místě běžně dostupné, včetně kvalitních mléčných výrobků, ideálně zakysaných, ovoce, zeleniny, obilnin i živočišných bílkovin z masa a ryb. Je však potřeba dbát na kvalitu potravin z hlediska přídatných látek, případně příměsí, které do potraviny nepatří, jako jsou například plísně v ořechách či těžké kovy v některých druzích ryb či výtažků z nich.

Co tedy jíst v těhotenství a při kojení

Ve stravě těhotných a kojících žen je potřeba zajistit dostatečný přísun vitamínů, probiotických bakterií, nejlépe spolu s rozpustnou probiotickou vlákninou, která podporuje množení a růst přátelských probiotických bakterií, dále flavonoidů, antioxidantů, nenasycených, převážně omega-3 mastných kyselin a dalších nepostradatelných složek. Potraviny by měly pocházet z kvalitních přírodních zdrojů, ideálně sezónních a lokálních.

Není zcela nutné, aby byly BIO. Důležité je, aby byly produkované co nejpřirozenějším způsobem bez umělých přísad (hnojiv, pesticidů, antibiotik a podobných látek). Pokud takové zdroje nemáte k dispozici a jste odkázáni na supermarkety a jejich nabídku, pak zejména v zimním období lze potřebné látky doplňovat pomocí doplňků stravy, které by však opět měly být z kvalitních přírodních zdrojů bez zatížení přídatnými látkami. Synteticky vyrobené produkty často mívají menší účinek nebo dokonce mohou škodit.

Kojení je klíč k životu bez alergie

Pro zdravý vývoj kojence je vhodná výživa, její složení a doba zavádění určitých potravin zásadní a má také vliv na riziko rozvoje alergických onemocnění jako je atopický ekzém, potravinové alergie, alergické rýmy, ale také průduškové astma a dokonce život ohrožující anafylaktický šok.

Bylo jednoznačně prokázáno, že kojení má mnoho příznivých vlivů, proto je doporučováno výhradní kojení do 4. měsíce věku. Ochranný vliv kojení byl prokázán zejména u dětí s vysokým rizikem rozvoje astmatu.

I když kojení stoprocentně vzniku alergií nezabrání (vliv genetických faktorů je prostě někdy silnější), zůstává nejpřirozenějším a nejzdravějším způsobem výživy. Navíc má kojení další příznivé vlivy, např. je důležitý kontakt s matkou, který rozvíjí vzájemné vztahy. Z hlediska imunity obsahuje mateřské mléko protilátky, které brání rozvoji infekčních onemocnění.

Co když kojit nelze

Pro děti s vysokým rizikem vzniku alergických onemocnění je doporučováno výlučné kojení do 6. měsíce věku. Pokud však kojení ze závažných důvodů není možné, lze použít speciálně upravená, hypoalergenní mléka. Bílkovina těchto mlék je částečně nebo úplně rozložena (hydrolyzována), tím se snižuje riziko rozvoje alergie.

Pokud má dítě již prokázanou alergii, dává se přednost plně hydrolyzovaným mlékům, jako prevence postačují částečně hydrolyzovaná mléka. Po 6. měsíci věku je pak výživa stejná jako pro děti bez rizika.

Jíst ze země? No a co? Někde tu imunitu sebrat musí

Každý dobře ví, že malé děti strkají vše do pusy. Moudrá matka příroda to dobře zařídila. Děti tak totiž získávají představu o svém okolí zapojením více smyslů, rychleji se učí, rychleji se jim rozvíjí nervová soustava a také si zároveň trénují imunitní systém.

Je známé, že „děti ulice“, které žijí v horších hygienických podmínkách, jsou odolnější a mají menší výskyt poruch imunitního systému včetně alergií a autoimunitních chorob.

Vzpomínám si na příhodu s mojí maminkou, která mým dětem, svým vnoučatům dala kus jablka. Děti si jednou kously a jak to tak bývá, spadlo jim jablko na zem. Tak jsem ho zvedl, ofoukal a dal zpět do ruky. Moje maminka se na mě obořila s otázkou „Přece to nebudou jíst ze země?“ a moje lakonická odpověď ji naprosto sebrala řeč: „Přeci tu imunitu někde sebrat musí.“

Přiměřený trénink je nutný

Imunitní systém totiž potřebuje trénink, aby mohl podávat vysoký výkon. Pokud jej v rozumné míře nevystavujeme potenciálním alergenům a patogenům, není připraven.

Je to stejné, jako kdybychom chtěli vyhrát soutěž v kulturistice a posilování svalů bychom oddalovali, abychom je nepřetížili. Když pak konečně, ale pozdě začneme, buď v soutěži neuspějeme (máme svaly oslabené), nebo svaly zaručeně přetížíme (a tím opět oslabíme).

Stejně tak se poměrně dlouhou řadu let doporučovalo podávání některých potravin odsunout na pozdější dobu. Mylně se totiž myslelo, že příliš brzký kontakt kojenců s určitými druhy potenciálně „nebezpečných“ potravin může vyvolat alergii. V současné době je již zřejmé, že naopak včasný kontakt s danou potravinou může alergii předcházet.

Kdy a co jíst pro snížení rizika alergií

I když se zdálo logické, že omezení styku s alergenem povede ke snížení rizika rozvoje alergie, pro správné „naprogramování“ je důležité ve správný čas vystavit střevní sliznici dítěte kontaktu s látkami, které způsobují imunitní odezvu a mohou vyvolat alergickou reakci.

Je prokázáno, že když začneme možné alergeny postupně zavádět do jídelníčku v období mezi dokončeným 4. až 6. měsícem života, výrazně se tím sníží pravděpodobnost vzniku alergií a naopak se zvýší pravděpodobnost větší potravinové tolerance.

Programování imunitního systému

V prvních měsících života dítěte prochází jeho imunitní systém řadou změn v důsledku kontaktů s vnějším prostředím. Imunitní systém se „programuje“, aby byl schopný bezproblémově přijímat všechny druhy potravin a na konzumaci jídel nereagoval alergicky.

Období mezi 4. a 6. měsícem života se říká „imunitní okno“, kdy si imunitní systém dítěte vytváří jakousi „databázi“ antigenů (částic, které imunitní systém dokáže rozpoznat). Toto období je nejvhodnější pro prevenci alergických onemocnění, atopického ekzému a astmatu.

Naopak je dostatečně prokázáno, že opožděné nebo naopak příliš brzké (před 3. měsícem věku) zavádění nemléčné stravy vede k častějšímu výskytu alergických onemocnění.

Zařazování kontroverzních potravin do jídelníčku

Mezi často diskutované alergeny patří bezesporu vajíčka, „mořské potvory“, lepek, mléčné produkty a sója.

Přidávání tepelně zpracovaných vajíček do jídelníčku kojeného dítěte ve věku 4–6 měsíců několikanásobně snižuje riziko alergie na vaječné i jiné bílkoviny a také riziko přecitlivělosti na inhalační alergeny, jako jsou roztoči, pyly nebo zvířata.

Konzumace mořských ryb zařazených do jídelníčku dítěte nejpozději do půl roku života snižuje riziko alergie. Jejich zavedení po 8. měsíci života má 2,5krát větší výskyt jakékoli potravinové alergie a k 1,5krát větším riziko alergie na vdechované alergeny. Navíc opožděné podávání ryb může vést k jejich nežádoucímu odmítání v dětství i dospělosti.

Kousek chleba k žužlání

Časné zavedení pšenice (0–3 měsíce) a také pozdní (po 6. měsíci) znamená zvýšení rizika alergie na pšeničné bílkoviny. Přídavek pšenice po 6. měsíci života způsobil 3,7krát větší riziko alergie na pšenici než její zavedení do 5. měsíce. Také pozdní zavedení ovsa a rýže vedlo k významně většímu riziku alergie na pšenici, protože alergeny žita a ovsa jsou s pšeničnými prakticky totožné.

Zahájení konzumace lepku po 6. měsíci věku může vést ke vzniku alergie na obilniny a také zvyšuje riziko vzniku celiakie a dětské cukrovky. Za optimální z hlediska prevence celiakie se považuje postupné zavádění zvětšujících se malých a středních dávek lepku mezi 4. a 7. měsícem života dítěte společně s kojením, které má ochranný vliv. Náhlé přidání velkého množství lepku nebo jeho pozdní zařazení do stravy dítěte riziko celiakie i cukrovky zvyšuje.

Konec konců již naše babičky a prababičky dávaly malým dětem, které již dokázaly sedět, kousek kůrky chleba, které dítě sice mohutně oslintalo, ale snědlo jen velmi malé množství. Tak se pomalu a postupně s alergenem seznamovalo.

Není mléko jako mléko

Při včasném zařazení tvarohu, jogurtů a dalších výrobků z mléka (s výjimkou tavených sýrů, ty jsou zcela nevhodné) do jídelníčku dítěte je mnohonásobně nižší výskyt alergie na bílkovinu kravského mléka než při jejich pozdním zavedení. Riziko se ještě dále snižuje při konzumaci zakysaných produktů.

Poněkud jiná situace je u sójového „mléka“. Sója není v našich podmínkách přirozená a sójové extrakty nejsou pro dítě plnohodnotnou stravou. Samozřejmě není důvod, proč by sója neměla být, stejně jako ostatní potraviny, občas do jídelníčku kojence zařazena.

Jak potenciální alergeny zařazovat, abychom snížili riziko alergie

V současné době je prokázáno, že zařazení potenciálních alergenů v nemléčné stravě do jídelníčku zdravého kojence mezi dokončeným 4. až 6. měsícem je tou nejvhodnější dobou. Přídavky kojení mají obsahovat zeleninu, ovoce, maso včetně ryb, slepičí vejce, mouku z obilovin, brambory, rýži, oves a výrobky z mléka.

Nové potraviny je vždy potřeba zařazovat jednotlivě, v malých množstvích, na pořadí zavádění v podstatě nezáleží.

Důležité je zařadit potenciální alergeny včas, protože v případě pozdního zařazení dochází nejen k významně častější alergii na potraviny, ale také na alergeny inhalační, tedy na roztoče, pyly, prach, plísně a zvířecí alergeny.

Co když jsme své kojení prošvihli a alergii máme

Alergickou reakci spouští nejen často zmiňované mléko, vejce a pšenice, ale také sója, ořechy, kukuřice, jahody, citrusové plody, brambory, rajská jablka, papriky, okurky, mořské plody a další potraviny.

Někdy je alergen běžný, někdy naopak vzácný a výjimečný. Málo se například myslí na možnou alergii na žito, které je v podobě žitné mouky zpracováno v celozrnném chlebu. Pokud tento chléb působí trávicí problémy, může se jednat právě o alergii na žito.

Hlavní zásada je vyřadit a posílit

Pokud již alergii máme, je samozřejmě potřeba se v maximální možné míře alergenům vyhýbat a ze stravy je vyřadit. To však samo o sobě nestačí, protože alergie je „hysterická“ reakce imunitního systému, který nepracuje v rovnováze a reaguje nepřiměřeně. Proto je důležité v maximální možné míře imunitní systém posilovat a harmonizovat.

Protože cca 70 % veškerého imunitního systému je v našem zažívacím traktu, je vhodné dbát na jeho očistu (detoxikaci) a správné posídlení přátelskými probiotickými bakteriemi. Je vhodné konzumovat potraviny, které obsahují rozpustnou i nerozpustnou vlákninu. Probiotika je vhodné doplňovat pomocí kysaných produktů, případně pomocí kvalitních doplňků stravy s dostatečným množstvím probiotik správného složení.

Důležitá je také úprava pH organismu, protože překyselený organismus poskytuje alergii vhodné podmínky. Zlepšení alergie a také potravinových intolerancí napomáhají enzymy.

Co tedy mám jíst

Do jídelníčku je potřeba zařadit čerstvou zeleninu, zeleninové saláty, polévky nebo šťávy, které obsahují vlákninu, potřebné vitamíny a minerály. Snižují překyselení organismu a v čerstvém stavu obsahují navíc potřebné enzymy. Samozřejmě, že je potřeba nekonzumovat zeleninu, která případně alergii spouští.

Je vhodné zařadit omega3 nenasycené oleje, ať už z ryb, kvalitních rostlinných olejů nebo ořechů či semínek. Omega3 nenasycené mastné kyseliny působí protizánětlivě a pomáhají imunitnímu systému v jeho harmonizaci.

Překyselení je možné upravit pomocí zelených potravin v podobě mladého osení a mořských nebo sladkovodních řas. Úprava překyselení opět usnadňuje práci imunitnímu systému a snižuje jeho zatížení. Pro přímé posílení imunitního systému můžeme použít kolostrum nebo výtažky s imunomodulačním účinkem jako jsou např. betaglukany či arabinogalaktany.

Dále jsou vhodné zásadité bylinné čaje spolu s omezením živočišných bílkovin a pečiva. Živočišné bílkoviny konzumované ve větší míře bez dostatku zeleniny vedou k množení hnilobných bakterií v našem trávicím traktu a snížení zastoupení probiotických bakterií. Pečivo a zejména sladké podporuje růst kvasinek a plísní, které opět jednak vytlačují probiotické bakterie a navíc silně zatěžují imunitní systém. Takto zatížený imunitní systém je vyveden z rovnováhy a je náchylnější k propuknutí alergie.

Ringsegment Ringsegment

Weight management
je řešením pro každého

Logo

Proč NUTRIADAPT?

Zdravotní dokumentace

Stejně jako je normální se starat o své zdraví a chodit na pravidelné preventivní prohlídky k lékaři.

Je přirozené si udržovat zdravou hmotnost. Je-li vysoká, výrazně nám zhoršuje kvalitu života. Od zadýchávání se do schodů, estetického hlediska, zhoršení civilizačních chorob, jako je mj. cukrovka nebo vysoký cholesterol, až po kratší dobu života. Je správné se o své tělo v různých etapách života starat tak, abyste dokázali naplnit váš cíl a mít tak "RADOST ZE SEBE". A my vám s tím rádi pomůžeme.

Stetoskop

Protože u nás najdete pouze vysoce kvalifikované odborníky na úpravu hmotnosti.

Všichni naši zaměstnanci musí projít velice intenzivním vzdělávacím procesem zakončeným odbornou zkouškou. Zaměstnanci se musí neustále vzdělávat, proto navíc u nás také najdete specialisty na hubnutí dětí, sportovní výživu, apod.

Mikroskop

Náš výživový systém NUTRIADAPT je výsledkem nespočetného množství ověřených klinických studií.

Opírá se o fakta, nikoliv o domněnky nebo nepodložené studie. Bude vám zpracována gramážová kuchařka v osobním výživovém plánu, kde lze upravovat energetickou hodnotu i četnost porcí, a to v rozmezí 2–6 jídel denně. Osobní výživový plán respektuje i vaše chuťové preference. Potraviny, které vám nechutnají, se automaticky do osobního výživového plánu nezařadí.

Je to jednodušší,
než si myslíte

Fill form

Vyplníte rezervační formulář, naše asistentka se s vámi do dvou pracovních dní spojí a domluví termín nezávazné konzultace.

Zdravotní prohlídka

Dostavíte se na 45minutovou konzultaci, kde vám provedeme základní diagnostiku na přístroji certifikovaném pro užití ve zdravotnictví. Dozvíte se mimo jiné, kolik procent svalů a tuků máte v těle, na kolik let se vaše tělo cítí a mnoho dalších informací.

Konzultace

Pohovoříte si s naším výživovým specialistou, proberete vaše cíle, vysvětlíme vám jak se s námi dostanete na ideální hmotnost a co je potřeba udělat, abyste si ji udrželi. A to napořád.

Fill form

Pojďte do toho s námi a hubněte tak, abyste nejenom skvěle vypadal/a, ale hlavně se skvěle cítil/a.
Chcete hubnout z pohodlí domova? I na toto máme řešení. Zeptejte se našich specialistů na možnost on-line služeb!

Garance

Až 1,5 kg / týden

Při dodržení výživových
zásad našich specialistů *
Objednejte se ještě dnes
na konzultaci s výživovým specialistou
a dostanete inspirativní
jídelníček chutných večeří zdarma.

Rezervační formulář

Ringsegment