22.09.2026
1. Srdeční stah připomíná ždímání utěrky
Srdeční sval si často představujeme jako pěst, která se sevře a znovu uvolní. Levá komora však pracuje složitěji. Svalová vlákna v její stěně jsou uspořádána do spirál a hrot a základna komory se při stahu částečně otáčejí opačnými směry. Pohyb proto připomíná ždímání mokré utěrky.
Tato rotace pomáhá vypudit krev do aorty. Při následném uvolnění se komora rychle odvine, klesne v ní tlak a může se znovu naplnit krví. Práce srdce tak spojuje zkracování, ztlušťování a rotaci svaloviny.
2. Lze infarkt zastavit kašláním?
Nelze. Internetem opakovaně koluje návod na takzvanou kašlací resuscitaci, podle kterého má člověk při infarktu zhluboka dýchat a opakovaně silně kašlat. American Heart Association tento postup pro veřejnost nedoporučuje.
Infarkt a srdeční zástava nejsou totéž. Při infarktu je omezen průtok krve srdečním svalem, zatímco při srdeční zástavě srdce přestane účinně pumpovat krev. Člověk v zástavě rychle ztrácí vědomí a účinně kašlat nedokáže. Pokus o kašlání může zdržet přivolání pomoci.
Silné kašlání může mít krátkodobý význam jen u některých poruch rytmu, když je pacient při vědomí, nepřetržitě monitorován a dostane přímý pokyn zdravotníka. Při podezření na infarkt volejte 155. Pokud člověk zkolabuje a nedýchá normálně, postupujte podle pokynů operátora a zahajte stlačování hrudníku.
3. Chrání červené víno srdce?
Sklenka červeného vína není lékem ani doporučenou prevencí srdečních onemocnění. Víno bývá s ochranou srdce spojováno hlavně kvůli resveratrolu, polyfenolu obsaženému ve slupkách modrých hroznů. Jeho působení na cévy, krevní tlak, zánětlivé procesy a oxidaci LDL cholesterolu se zkoumá, výsledky však nedokazují, že pití vína předchází srdečním chorobám.
Množství resveratrolu ve víně je navíc výrazně nižší než dávky používané v řadě výzkumů. K jejich dosažení by bylo nutné vypít množství alkoholu, které by pro srdce i celý organismus představovalo značné riziko. Zdánlivě lepší zdraví některých konzumentů vína může souviset také se stravou, pohybem, společenským prostředím a dalšími návyky.
Alkohol může zvyšovat krevní tlak, podporovat poruchy srdečního rytmu a při vyšší konzumaci poškozovat srdeční sval. American Heart Association proto nedoporučuje začínat s pitím alkoholu kvůli domnělým zdravotním přínosům. Resveratrol se nachází také v hroznech, borůvkách, brusinkách nebo arašídech, tedy bez rizik spojených s alkoholem.
4. Lze zemřít na zlomené srdce?
Ve vzácných případech ano. Takotsubo syndrom, označovaný také jako syndrom zlomeného srdce nebo stresová kardiomyopatie, může svými příznaky připomínat infarkt. Část levé komory se náhle přestane správně stahovat a u klasické formy získá tvar připomínající japonskou nádobu na chytání chobotnic zvanou takotsubo.
Stav bývá spojen se silným emočním nebo tělesným stresem a nejčastěji postihuje ženy po menopauze. Spouštěčem může být úmrtí blízkého člověka, rozchod, nehoda, operace nebo vážná nemoc. Popsány byly také případy vyvolané intenzivní radostí, například oslavou nebo nečekanou výhrou. Pro tuto variantu se používá název syndrom šťastného srdce.
Funkce komory se často během dnů až týdnů obnoví. Akutní fáze však může způsobit srdeční selhání, poruchu rytmu nebo oběhový šok, a proto vyžaduje rychlou lékařskou péči.
5. Káva a srdce: ano nebo ne?
Pro většinu zdravých dospělých bývá umírněná konzumace kávy bezpečná. Dlouhodobé pozorovací studie spojují pravidelné pití kávy s nižším výskytem některých kardiovaskulárních onemocnění, taková souvislost však sama o sobě nedokazuje, že příčinou je právě káva.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv uvádí, že pro většinu dospělých není denní příjem do 400 miligramů kofeinu obvykle spojen s negativními účinky. Obsah kofeinu se však mezi jednotlivými nápoji výrazně liší a citlivost ovlivňuje zdravotní stav, užívané léky, těhotenství i rychlost odbourávání kofeinu.
Randomizovaná studie CRAVE nezjistila při pití kávy významně vyšší počet předčasných stahů síní. Ve dnech s kávou však účastníci zaznamenali více komorových extrasystol a méně spánku. Výsledek ukazuje, že individuální reakce může být rozdílná a krátkodobou studii nelze vydávat za důkaz dlouhodobého rizika.
Káva může krátkodobě zvýšit krevní tlak a u citlivějších lidí vyvolat bušení srdce. Pokud po ní člověk opakovaně cítí nepravidelný tep, tlak na hrudi, úzkost nebo nespavost, měl by množství snížit a při přetrvávajících obtížích se poradit s lékařem.
Roli hraje také čas a způsob přípravy. Pozorovací studie z roku 2025 spojila pití kávy převážně ráno s nižší kardiovaskulární úmrtností než pití rozložené do celého dne. Studie prokázala souvislost, nikoli příčinu. Omezení kofeinu v pozdějších hodinách dává smysl také kvůli spánku.
Papírový filtr zachytí velkou část diterpenů cafestolu a kahweolu. Nefiltrovaná káva z džezvy nebo french pressu jich obsahuje více a při pravidelné vyšší konzumaci může zvyšovat LDL cholesterol. Cukr, sirupy, smetana a další tučné přísady zase zvyšují energetickou hodnotu nápoje. Pro člověka, který kofein dobře snáší, je proto rozumnou volbou umírněné množství neslazené kávy připravené přes papírový filtr a vypité spíše v první části dne.
6. Může fotbalový zápas vyvolat infarkt?
U zranitelného člověka může silný emoční stres přispět ke spuštění srdeční příhody. Během mistrovství světa ve fotbale v Německu v roce 2006 sledovali vědci akutní kardiovaskulární události v oblasti Mnichova. Ve dnech, kdy hrálo Německo, byla jejich četnost 2,66krát vyšší než v kontrolních obdobích. Největší nárůst se týkal mužů a lidí se známou ischemickou chorobou srdeční.
Výsledek neznamená, že každý napínavý zápas způsobuje infarkt. Rozsáhlá švédská analýza zvýšení rizika během sledovaných sportovních událostí nepotvrdila. Rozdíly mohou souviset s intenzitou konkrétních utkání, chováním fanoušků, alkoholem, kouřením, počasím i způsobem vyhodnocení dat. Emoční vypětí může být jedním ze spouštěčů u člověka, který už má zvýšené kardiovaskulární riziko.
7. Kdy přichází nejvíce infarktů?
Švédská studie registru SWEDEHEART vyhodnotila 283 014 infarktů zaznamenaných během šestnácti let. Nejvýraznější nárůst zjistila na Štědrý večer kolem desáté hodiny, kdy byl výskyt infarktů o 37 procent vyšší než ve srovnávaném kontrolním období.
Vyšší výskyt byl patrný také v pondělí a v ranních hodinách, s vrcholem přibližně kolem osmé. Ráno přirozeně stoupá krevní tlak, srdeční frekvence, hladina některých stresových hormonů i aktivita krevních destiček. O Vánocích se mohou přidat silné emoce, rodinný stres, vydatné jídlo, alkohol, nedostatek spánku, chladné počasí a odkládání návštěvy lékaře.
Šlo o pozorovací studii, která ukázala časové souvislosti a nemohla u každého případu určit konkrétní příčinu. Během Velikonoc ani sledovaných sportovních událostí vědci srovnatelný nárůst nezaznamenali.
8. Přenese transplantované srdce vzpomínky dárce?
Někteří příjemci popisují po transplantaci nové chutě, záliby, sny nebo změny povahy, které si spojují s dárcem. Tyto příběhy jsou působivé, přesvědčivý důkaz přenosu vzpomínek nebo osobnosti však dosud chybí.
Změny mohou souviset s účinky léků, návratem energie po dlouhé nemoci, psychickou reakcí na život zachraňující operaci, novým vztahem k vlastnímu tělu nebo s očekáváním příjemce. Malé dotazníkové studie a jednotlivé případy nedokážou oddělit tyto vlivy od domnělého přenosu vlastností dárce.
Současné poznatky neprokazují, že by autobiografické vzpomínky byly uloženy v buňkách srdce a přeneseny s orgánem. Jde o zajímavou hypotézu, nikoli o potvrzený biologický jev.
Jak chránit srdce každý den
Srdce je pumpa, elektrický systém i spirálovitě pracující sval napojený na složitou nervovou a hormonální regulaci. Dokáže se přizpůsobit velkému rozsahu zátěže, jeho rezervy však nejsou neomezené.
K nejdůležitějším krokům patří znát svůj krevní tlak, hladinu cholesterolu a krevního cukru, nekouřit, pravidelně se hýbat, dobře spát a dodržovat léčbu doporučenou lékařem. Alkohol není prevencí a doplňky stravy nenahrazují pestrou stravu ani předepsanou léčbu.
Stejně důležité je nepřehlížet nezvyklou dušnost, tlak na hrudi, náhlé pocení, nevolnost, slabost nebo bolest vystřelující do paže, zad, krku či čelisti. Při podezření na infarkt volejte 155.
Světový den srdce připadá na jediný den v roce. Srdce však vykoná přibližně sto tisíc stahů denně a každý z nich je důvodem věnovat mu pozornost.