Bez jódu se naše tělo neobejde. Kdo trpí jeho nedostatkem nejvíce?

Účinky jódu na lidský organismus:
 

• podílí se na tvorbě hormonů štítné žlázy
• zajišťuje správný růst a vývoj všech tkání
• zajišťuje správný vývoj plodu
• zabraňuje předčasnému stárnutí
• přispívá ke kvalitě kůže, vlasů, nehtů a zubů
• zabraňuje ukládání cholesterolu v krvi
• je účinný proti akné
• ​zvyšuje efektivitu myšlení

Po tomto výčtu pozitivních účinků jódu na naše zdraví je více než jasné, že bez této minerální látky by se nám žilo dost těžko. Dnes už jsou obyvatelé České republiky naštěstí mimo nebezpečí co se týče jódového deficitu, ale nebývalo tomu tak vždycky.

V návaznosti na konferenci Saturace obyvatelstva jódem a dosud existující problémy pořádanou Státním zdravotním ústavem (SZÚ), které jsme se 8. března 2018 za NUTRIADAPT zúčastnili, proto přinášíme souhrn důležitých informací s jódem souvisejících.
 

Oficiální doporučení plníme, tak kde je problém?

Již zmíněná problematická 90. léta jsou minulostí a co se týče jódového deficitu, jsme zemí, která je vzhledem k aktuálním statistikám takzvaně “v normě”. To znamená, že doporučená denní potřeba jódu stanovená Světovou zdravotnickou organizací (WHO) je dodržena. Ta je následující:

• děti 0–5 let: 90 μg (mikrogramů)
• děti 6–12 let: 120 μg
• děti nad 12 let a dospělí: 150 μg
• těhotné a kojící ženy: 250 μg

Z nuly na sto. Ale...
 

Z krizových devadesátek jsme se dostali mj. nahrazením jodidu draselného stabilnějším jodičnanem draselným, jodizací minerálek a jódem vydávaným na předpis. Když srovnáme to, jak to bylo krátce po “sametu”, dá se říci, že jsme se vyhoupli z nuly na sto. Výrazným deficitem netrpí žádné věkové skupiny, hraničních 150 μg je dodrženo a děti jsou dokonce lehce přesaturovány.

A v tom je právě ta chyba lávky! Průšvih spočívá v tom, že velké množství jódu do sebe děti dostávají tak, že se cpou nezdravými přesolenými chipsy. To může mít další neblahý dopad na jejich zdraví…
 

Intelekt dětí neovlivňuje jen to, kolik přečtou knih
 

Čímž se dostáváme k vykřičníku číslo dvě - tím jsou ženy. Ty sice splňují doporučený denní přívod 150 μg pro dospělé, ale už pokulhávají v kategorii těhotné a kojící. Velká jejich většina se totiž pohybuje pod hranicí 250 μg, a to kolem 200 μg i méně.

Někdo by si mohl říct, že to je docela zanedbatelné množství a 4 pětiny z 5 doporučovaných jsou dostačující. Netvrdíme, že si budoucí i stávající maminky s těmi 200 μg nevystačí. Rozhodně jim nezačnou padat vlasy, ani se jim nijak významně nezhorší pokožka, jejíž stav množství vstřebaného jódu také ovlivňuje. Hůře už na tom budou jejich děti.

Zmíněný deficit jódu u matek totiž může u dětí způsobit snížení IQ o 7–15 bodů. A i když bude vaše dítko od doby, kdy se naučí číst, ležet v knihách a nasávat všemožné informace a vědomosti, v případě, že jste, milé maminky, nedbali na dostatek jódu, mu to způsobenou újmu nenahradí. U dítěte, které nemělo v prenatálním období dostatek jódu, může později docházet také k poruchám duševního vývoje.
 

Matka musí myslet na dítě. Ale i na sebe
 

Období gravidity je v případě dostatečného zásobení organismu jódem stěžejní i pro matky. Jeho opak totiž může způsobit nízkou porodní hmotnost dítěte či potrat, čímž může přispět ke všeobecně vyšší porodní úmrtnosti. Více informací o těchto zdravotních rizicích najdete mimo jiné také v prospektu nazvaném “Jak zajistit dostatek jódu”, který SZÚ vydal v roce 2014.
 

Puberta a nezdravé experimenty se stravováním
 

Z úst jednotlivých přednášejících jsme se v posluchárně SZÚ ovšem nedozvěděli o rizicích pouze u žen a dětí. Další ohroženou skupinou jsou také dospívající dívky ve věku 11–17 let. Právě v tomto období dívky začínají - pod vlivem různých módních výkřiků - experimentovat se stravou, přičemž ale mnohdy netuší, že si mohou výrazně ublížit. Problematické je v tomto ohledu hlavně veganství. Vyloučením mléka, mléčných výrobků a masa (především ryb), které jsou významným zdrojem jódu, dochází k výraznému ochuzení o tuto pro vývoj dítěte důležitou minerální látku.

Proto je potřeba na takto experimentující mládež (ze jména ze strany rodičů) dohlížet a ve stravovacím přesvědčením jim pomoci např. odbornou osvětou o významu jednotlivých složek potravy. Jiné to už je u dospělých veganů, kteří dbají na to, aby konzumovaná strava měla všechny potřebné živiny, vitaminy a minerální látky. Ti proto mnohdy chybějící mléko a rybí maso nahrazují např. mořskými řasami, které jódu obsahují přehršel (zejména řasa zvaná kelp).
 

Jódové tipy (nejen) pro masožravce
 

Ti, kteří živočišné produkty neodmítají, by měli pro zajištění dostatečného množství jódu pravidelně konzumovat zejména:

• mléko (200 ml mléka = 16 μg jódu)
• mléčné výrobky (100 g nízkotučného tvarohu = 10 μg jódu)
• ryby (makrela obecná = 115 μg jódu / 100 g; treska = 266 μg jódu / 100 g)
• mořské plody

Velké množství jódu obsahuje jodovaná sůl. V 5 gramech (což je doporučené denní množství) je obsaženo 100–170 μg jódu. Hodnotným jódovým zdrojem je také sója a košťálová zelenina, např. brokolice nebo kapusta. Právě u kapusty je ale potřeba dávat si pozor, obsahuje totiž nebezpečné strumigeny, které tlumí činnost štítné žlázy a způsobují její zvětšení. Proto se doporučuje nejíst jí ve větším množství než je 100 g denně.

Nic nezkazíte ani tím, když si čas od času koupíte Vincentku. Stačí, když si dáte decku a rázem do sebe dostanete celých 523 μg jódu. Lze jej doplnit také jódovými tabletami, které jsou vhodné nejen pro těhotné a kojící ženy. Jejich užívání je ale potřeba konzultovat s ošetřujícím lékařem. Zde je důležité také to, abyste to nepřepískli a doporučený denní příjem jódu nepřekročili.