Pokles teplot navíc nahrává i některým patogenům (choroboplodný zárodek nebo původce nemoci), které mohou v chladnějším prostředí mohem déle přežívat a tiše vyčkávat, než nás polapí do svých spárů. Podzim je také obdobím, kdy se začíná topit. A to je další živná půda pro tyhle mikroškůdce, kteří ovšem dokážou nadělat velkou paseku. Znáte to, na jednom konci “open space” kanceláře začne prskat jeden kolega a do pár dnů jich prská dalších pět. Čím to je?

V místnosti cirkuluje suchý teplý vzduch. Nejen, že vzduchové filtry klimatizací nejsou schopné zachytit například virové částice, ale suchý vzduch neprospívá ani našim sliznicím. Teplý vzduch bez přirozené vlhkosti naše sliznice vysušuje a připravuje je o jejich schopnost bránit se proniknutí patogenů do organismu.

Chybějící vitaminy bychom měli dohánět potravou

To, že záleží na tom, co jíme, platí v případě imunity dvojnásob. Na podzim a v zimě se totiž skladba našeho jídelníčku výrazně mění. Dostáváme do sebe mnohem méně vitaminů, minerálů i antioxidačních látek. A tím se naše odolnost vůči případnému onemocnění značně snižuje. Bylo například zjištěno, že při nedostatečném příjmu selenu a vitaminů v potravě dochází i ke snadnější mutaci viru chřipky v organismu. A tím se zvyšuje riziko a snadnost opětovné infekce.

Hurá do školy! Hurá bacily!

Nový školní rok. Sdílení dramatických zážitků z letních prázdnin, ale také královské dělení bacilů. Naše dítka se po delší době odříznou od dovádění v rodinném režimu a čelí dennodennímu setkávání se spolužáky a s desítkami dalších křiklounů z celé školy. A nastává podobná situace jako ve zmíněném “open spacu”. A nedejbože, když se začne topit… Každý z nás si jistě pamatuje na to, když nás učitelé přestávku co přestávku nutili příjemně vyhřátou třídu pořádně vyvětrat. A to i v zimě, když mrzlo až praštělo! Nenáviděli jsme je za to, ale zřejmě věděli, proč to dělali.

Kýchnutí, které strhává střechy a láme komíny

Po letních hicech jsme zhýčkaní a chladnějšímu vzduchu se na podzim záměrně vyhýbáme. Proto trávíme daleko více času v teple domova než venku na čerstvém vzduchu. To je další plus pro zákeřné bacily. A těm se samozřejmě skáče z jednoho hostitele na druhého mnohem lépe v deset metrů dlouhém obýváku než v obrovském parku. Když k tomu přičteme fakt, že řada infekčních onemocnění se šíří kapénkami a aerosolové částice vzniklé kýcháním nebo smrkáním mohou dosahovat rychlosti až 30 m/s (v přepočtu 110 km/hod), tedy rychlosti větru, který rve střechy, láme komíny a stožáry, je napadnutí bacilem téměř nevyhnutelné.

Kratší dny nám nesvědčí

Dalším významným faktorem, který se může podílet na oslabení imunity a zvýšené únavě v průběhu podzimu a zimy, je zkracování dne. S tím úzce souvisejí změny v hladinách hormonu melatoninu a také vitaminu D. Vitamin D můžeme přijímat potravou, ovšem značná část tohoto vitaminu se nám tvoří v kůži díky přímému kontaktu se slunečními paprsky. Během podzimu, a především pak zimy, se ale sluníme výrazně méně. A pokud příjem “déčka” nesuplujeme vhodnou stravou (viz minulý článek o vejcích), dochází k jeho nedostatku. Mimo jiné významné fyziologické funkce je tento vitamin důležitý i pro správnou činnost našeho imunitního systému.