Může vám pomoct bezlepková dieta?

28.05.2015 | 12141x Shlédnutí | Strava

Vyřazení lepku neboli glutenu z jídelníčku je velkým hitem poslední doby. Vynechávají ho jak ti, kdo chtějí něco shodit, tak i lidé, kteří doufají, že se díky tomu zbaví všelijakých vleklých zdravotních potíží. Co na to odborníci?

Linda je pětatřicetiletá matka dvou dětí, která se několik let potýkala s různými zažívacími potížemi. Trápily ji střídavě průjmy a zácpy – když vyšetření neukázala žádnou organickou příčinu, dospěla její lékařka k závěru, že za vše může psychika, a doporučila Lindě užívání antidepresiv. „Moc se mi do toho nechtělo, ale nechala jsem se přesvědčit, že je mám brát po dobu tří měsíců, a pak prý uvidíme. Bohužel, nezměnilo se nic,“ líčí žena s tím, že naštěstí už během užívání léků narazila na doporučení, aby zkusila ze stravy vynechat lepek.

I když není celiak, bezlepková dieta jí prospěla

S úpravou jídelníčku začala před rokem a nemůže si to vynachválit. Nejenže zmizely její vleklé trávicí potíže a pocit věčně nafouklého břicha. „Navíc jsem během roku shodila asi deset kilo, což byl hodně příjemný bonus navíc,“ dodává Linda. Snaží se bez lepku obejít i nadále, i když každou trošku neřeší – může si to dovolit, protože ji netrápí celiakie, tedy medicínsky doložená nesnášenlivost lepku. Takto nemocní lidé trpí chronickým zánětlivým onemocněním tenkého střeva a i malé množství lepku ve stravě jim působí zažívací potíže spojené s únavou či náladovostí. Musí proto držet bezlepkovou dietu.

Teď se k ní však přiklání čím dál víc lidí, kterým to přitom lékař nenařídil ani nedoporučil. Její zastánci mimo jiné tvrdí, že se díky ní dá zhubnout až dvacet kilo za rok a že zároveň pomáhá zmírnit, či dokonce zcela odstranit všelijaké zdravotní trable, s nimiž si ošetřující lékaři nevědí rady. Nejde jen o pochroumané zažívání, ale třeba i o kožní problémy nebo pocity vyčerpání.

Ani lékaři nejsou jednotní

Zastáncem toho, aby se lidé vyhýbali pšenici v jakékoliv její formě, je americký lékař William Davis, autor knihy Život bez pšenice. Lepek neboli gluten je směs bílkovin obsažených v obilovinách, jako je pšenice, žito, oves a ječmen. Oves lze však také zakoupit bezlepkový. Běžné ovesné vločky však lepek obsahují, protože jsou jím kontaminované při zpracování. Autor doporučuje, aby lidé vynechávali všechny pokrmy z nich vyrobené, tedy většinu pečiva, ale i těstoviny nebo sladkosti. Tvrdí, že konzumace pšenice a dalších obilovin s lepkem způsobuje v těle trvalé záněty a že je vše o to horší, protože se dnes používají především nově vyšlechtěné druhy obilovin, které sice dávají větší výnosy, ale na druhou stranu mají negativnější vliv na lidské zdraví. Kniha nabízí nejen množství jednoduchých a chutných bezlepkových receptů, ale poskytuje také důkladný návod, jak pšenici a další obiloviny odstranit z vaší spíže i života jednou pro vždy.

Odborníci na výživu i nemoci trávicí soustavy rozhodně nejsou zajedno, pokud jde o škodlivost lepku – mnozí z nich taková doporučení odsuzují jako zbytečná a přehnaná s tím, že je naopak zapotřebí do stravy zařazovat kvalitní pečivo coby zdroj sacharidů. A že pokud je to možné, mají dávat přednost pečivu celozrnnému.

Zároveň je však pravda, že právě takové pečivo je hůře stravitelné a někteří lidé si po něm stěžují na nadýmání, děti do deseti let by ho kvůli horší stravitelnosti neměly dostávat vůbec. To, že vynechání lepku může zlepšit zažívání také u lidí, kteří nemají prokázanou celiakii, ale stěžují si na nespecifické zažívací potíže po jídle, potvrzuje i odborník na výživu Pavel Suchánek z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. Domnívá se, že se to týká i dětí.

Nejde však podle něj o vhodnou cestu k hubnutí, mimo jiné proto, že hrozí, že strava bude jednotvárná. Strava bez pečiva, a tím pádem bez sacharidů navíc může rovněž způsobovat potíže, například se soustředěním a také s výkyvy nálad.

U průmyslově vyráběných potravin se lepek objevuje i tam, kde bychom ho nečekali – například v jogurtech, ale také třeba v uzeninách. Pokud jde o druh obilovin obsahujících lepek, většině lidí nejvíc vadí pšenice, nejméně naopak oves. V něm obsažené bílkoviny se odborně jmenují jinak, ale pro zjednodušení se většinou i v tomto případě mluví o lepku. Z hlediska obsahu lepku je přitom úplně jedno, zda jde o mouku bílou nebo celozrnnou, případně zda jde o biomouku a bio výrobky z ní.

Část lékařů nicméně tvrdí, že vynechávání lepku u lidí, kteří nemají celiakii, nemá odborné opodstatnění. A to navzdory tomu, že zkušenosti lidí, kteří takovou dietu vyzkoušeli, hovoří jinak.

Částečně je to možná proto, že jakmile přejdeme na bezlepkovou stravu, automaticky vynecháme nejen klasické pečivo z pekáren či supermarketů, ale také běžné cukrovinky typu sušenek a čokoládových tyčinek, ve kterých se lepek nachází. Zapovězená je klasická pizza a těstoviny. No uznejte, že už jen tato změna vám pomůže shodit nějaké to kilo a snížit únavu, která se dostavuje po sacharidových jídlech.