Myomy trpí každá pátá žena. Co s nimi?

Zvyšující se věk, v němž si ženy pořizují potomky, s sebou nese i problémy, které dříve nikoho nenapadly. Mezi ně patří i situace, kdy se ženě nedaří otěhotnět nebo donosit dítě, protože v děloze má nezhoubné myomy. Ty se sice neobjevují více než dříve, ale jejich výskyt stoupá kolem čtyřicítky, kdy už se může s plány na graviditu křížit. Po čtyřicítce jimi trpí každá pátá žena, trápení s nimi ubývá po přechodu.

Je přitom vcelku jedno, zda chce čtyřicetiletá žena první nebo třetí dítě. Riziko výskytu nezhoubných nádorů stoupá i s počtem předchozích těhotenství a také s počtem zákroků na děloze, kam patří třeba kyretáž. Zatímco malé myomy těhotenství vesměs nijak neohrožují, ty, které mají sedm a více centimetrů, už riziko představují, po početí se může jejich růst zrychlit, zvláště v prvním trimestru.

Myomy odhalí ultrazvuk

Pokud žena v děloze tyto nezhoubné nádory větších rozměrů má a plánuje otěhotnět, měla by se jich raději zkusit zbavit. Jdou poměrně snadno diagnostikovat pomocí ultrazvukového vyšetření. Myomy navíc dokážou znepříjemňovat život i jinak, než jen tím, že komplikují početí a ohrožují těhotenství. Dokud mají do jednoho centimetru v průměru, nemusí se sice nijak projevit, jakmile však rostou, bývá kvůli nim menstruace dlouhá a provázená silným krvácením. Některé ženy s myomy si stěžují také na bolesti v podbřišku a na krvácení mimo cyklus. Je pravda, že silnější menstruace se může objevit také s věkem i po porodech, ale gynekolog by v takovém případě měl pro jistotu vyloučit právě myomy.

Operace nebo léky? Obojí je možné

Zatímco ještě na přelomu osmdesátých let připadalo v úvahu v podstatě jediné řešení – hysterektomie neboli odstranění dělohy, dnes lze volit jak operativní, tak medikamentózní léčbu. Léky bývají na hormonální bázi a mohou potíže výrazně zmírnit, nicméně pacientku myomů úplně nezbaví. Rozhodně ne okamžitě, proto se příliš nedoporučují, chce-li žena v dohledné době otěhotnět. Pak je lepší zvolit, samozřejmě po vyhodnocení konkrétního nálezu, některou z možných operací.

Není se třeba obávat, že odstranění dělohy okamžitě spustí klimakterium, protože vaječníky ženě zůstávají, ale nové studie ukazují, že tento zákrok může nástup menopauzy urychlit přibližně o tři roky. Problémem může být až šestitýdenní rekonvalescence. Jde stále o častou metodu léčby myomů. Zhruba třetina případů odstranění dělohy se provádí právě kvůli nim.

Přibývá žen, které dají přednost méně invazivním zákrokům, jako je například embolizace tepen vedoucích krev k myomům, které tím přijdou o výživu, žena může během několika málo dnů fungovat naplno.

Další možností je chirurgické odstranění myomů. To může mít více podob: někdy lze provést přes pochvu, bohužel se hodí jen pro některé typy těchto nezhoubných nádorů. Výhodou je krátká, maximálně dvoutýdenní rekonvalescence. U části žen nelze volit jiné řešení než odstranění myomů laparoskopické nebo klasickou operací s řezem přes břišní stěnu, v obou případech je třeba počítat s několikatýdenním zotavováním. Novinkou je odstraňování myomů pomocí ultrazvuku, během operace lékaři sledují dělohu a myomy pomocí magnetické rezonance.